Loď se utrhla v bouřce z bójky, většímu poškození zabránil skipper
V noci na 27. 8. zastihla Petrovu posádku na 47stopé plachetnici silná bouře. Byli v tu chvíli vyvázaní na bójce u ostrova Kaprije. Bouře přišla okolo páté hodiny ranní a kapitán zareagoval pohotově. Vzbudil tři členy posádky, zapnul navigační přístroje a nastartoval motor, aby byl připravený.
Po 10 minutách se ale už ozvala rána a vázací lano bóje se přetrhlo. Bóje zůstala viset na lodi na vázacích lanech lodi a loď začala splouvat unášená vichřicí. Díky tomu, že kapitán byl už u kormidla a s nastartovaným motorem dobře připraven, podařilo se bezpečně odplout ze zátoky na volné moře, kde počkali, až bouře přešla.
Při utržení bóje se vytrhlo kotevní kování z trupu lodi a spadlo do moře. Naneštěstí se uvolněná kotva zasekla rovnou do přídě a zůstala tam trčet.
Vytržená kotva zaseknutá do přídě
"Vyvazovací lana jsem měl dvě, na každý přední vazák jedno, zhruba třímetrová délka. Osobně se domnívám, že celý problém nastal, když při velké vlně šla příď "do vody", dostalo se jedno z vyvazovacích lan přes kotvu, a tím vznikla páka. Ta při zpětném zhoupnutí lodě přetrhla lano bóje a současně to vytrhlo kolejnici s kotvou."
Druhý den dopoledne se počasí umoudřilo, a tak se Petr s posádkou vrátili na místo nehody. Podařilo se mu kotevní kování najít na dně a vyzvednout ho. Následně ho odvezli do přístavu. I tak byla škoda vyčíslena na 3000 kun. S úhradou této škody mu pomohlo pojištění kauce.
Utržená bójka
Jak Petr zabránil mnohem větší škodě na lodi?
Petr situaci řešil s předstihem, a tak ochránil loď i posádku před mnohem fatálnější škodou.
Když přišla bouře, vzbudil členy posádky, nastartoval motor a zapnul navigační přístroje. Kapitán i s posádkou tak byli připraveni, a když se lano přetrhlo, bezpečně odpluli.
Ráno se navíc vrátili do zátoky, potopili se a kotevní kování našli a vylovili.
TIP Chcete vědět o nebezpečí na bójce víc? Přečtěte si článek o tom, kdo nese odpovědnost za utržení z bójky a jak se dá utržení předejít na našem jachtařském blogu.
Jak se připravit na bouři a co dělat v podobné situaci?
Když zažijete podobnou situaci poprvé, honí se vám hlavou spoustu otázek. Šlo některé věci udělat lépe? Jak je řešit příště? A co když příště bude situace nebezpečnější? Pokusíme se s Jirkou Zindulkou na všechny odpovědět.
1. Podle čeho se mám rozhodnout, zda mám při nadcházející bouřce zůstat nebo je bezpečnější odjet?
V podstatě platí, že dokud vám kotva/bóje drží a nenajíždějí na vás jiné lodě, které se utrhly a předvádějí nebezpečné manévry, je ideální Petrův postup – nahodit motor, zapnout přístroje, probudit člověka z posádky a obléknout se do nepromokavého oblečení. A navíc v těch nejhorších momentech zařadit a snažit se pomoci motorem držet loď přídí proti větru.
Není to jednoduché, protože neustále musíte kontrolovat pozici lodě, abyste nenamotali či nepřesekli lano od bóje (nebo nepřejeli kotevní řetěz a nenamotali si ho do šroubu).
Také záleží na tom, jak je zátoka chráněná a kolik je tam lodí. Pokud se vítr otáčí a začíná foukat do zátoky, je lepší odplout, dokud je čas. Pokud by se přetrhlo lano od bóje, okamžitě vás vítr požene na břeh. Navíc loď v tu chvíli není držená jen proti větru, ale i proti vlnám, které přináší prudké rázy, a to je mnohem náročnější a může dojít k utržení bójky nebo vytržení kotvy.
Pokud začíná foukat do zátoky, je lepší odplout, dokud je čas
Takže zkráceně řečeno, kotviště nebo bóji opouštíte a vyplouváte na moře:
když se vítr otočí a žene vlny do zátoky a na kotviště
když vám nedrží kotva/bójka a splouváte – v tomto okamžiku již není pravděpodobné, že se vám kotva znovu chytne, pokud není dno kamenité
když se změní předpověď a hlásí, že se bude stáčet vítr a bude foukat do zátoky – víte, že to přijde a odjedete včas, dokud to ještě není tak náročné
Pozor i na to, že předpověď v Chorvatsku u rychlých bouří často podcení sílu větru. Poryvy pak vysoce přesáhnou předpovídanou sílu. Když víte, že přijde v noci bouře, zkontrolujete všechna lana pro ovládání plachet (otěže, výtahy), aby je vítr nemohl vytáhnout a nespadla do vody. Pak by došlo k jejich namotání a zablokování šroubu při snaze rychle opustit kotviště. Také je dobré člun pevně připevnit na palubu.
Mnoho tipů, jak připravit loď na noční bouři na kotvě a rychlé odplutí, najdete i v článku Jak přežít kotvení v bouři bez nehody?
2. Udělal jsem chybu ve vyvázání? Měl bych při bouřce vyvázat "víc na volno", aby lano nevytvořilo páku? Jak moc?
Popsané vyvázání je v podstatě správné. Jedno vyvazovací lano má být cca 3 m dlouhé a jde např. z levobočního příďového vazáku do oka pod bójí zpět na levoboční příďový vazák. Druhé jde z pravobočního příďového vazáku do oka pod bójí a jde zpět na pravoboční příďový vazák a je cca o metr delší (slouží jako rezerva pro případ utržení levobočního lana).
Podle fotky v tomto případě drželo kotevní kování pouze na dvou šroubech a asi ho již dříve někdo utrhnul, proto nevydrželo. Zároveň je pravděpodobné, že bylo porušené i lano od bójky (pokud to jde, doporučujeme se vždy u bójky potopit a zkontrolvat její stav a uchycení).
Vytržená kolejnice kotvy
3. Kdy vlastně nastává moment, kdy řeknu i posádce v podpalubí, aby si také nasadila vesty?
Tento moment záleží na vašem vyhodnocení situace a zkušenostech. Je samozřejmě lepší nechat nasadit vesty dříve než pozdě, na druhou stranu, povel “nasadit vesty” posádce v podpalubí jasně říká, že se děje něco, z čeho je potřeba mít strach. A to klidu moc nepomůže.
V podstatě platí, když první člen posádky má pocit, že by měl mít vestu, tak si ji nasazuje a ostatní se k němu přidávají. A když vy jako kapitán cítíte, že by to mohlo být nebezpečné, necháte posádku nasadit vesty a přesunete je do salonu, aby neleželi v přídi. Lepší je nechat posádku nasadit vesty stokrát zbytečně než to jednou nestihnout včas.
Když je riziko, že by loď mohla narazit do skal, není rozdíl mezi posádkou v podpalubí a na palubě. Všichni musí být připravení, ve vestách a oblečení.
Lepší je nechat posádku nasadit vesty stokrát zbytečně, než to jednou nestihnout včas
4. Viditelnost byla minimální. Jak bych se zorientoval, kdyby mi nefungovala navigace?
Stanovte si předem bezpečné kurzy pro vyplutí ze zátoky. Pak víte, že musíte jet kurzem např. 130 ° a že vás tento kurz povede středem zátoky mimo nebezpečí. To platí, i když vám navigace funguje. Loď divoce kličkuje při plavbě na motor v poryvech větru, její kurzy na plotru se mění se zpožděním a na kompasu se mění okamžitě. Takže kompas je pro vás užitečný pomocník.
Je proto taky důležité, abyste si po převzetí lodi zjistili, jak dobře kompasy ukazují. Dost často ukazuje každý jinak. Když bouře přichází, je ještě čas porovnat údaje kompasu a GPS. A taky platí, že když připlouváte do zátoky, snažíte se zapamatovat si, jak vypadá a kde číhá nebezpečí. Pro případ, že byste ji v noci museli opustit.
A další zásada, kterou musíte na kotvě i na bóji respektovat je, že kapitán musí být střízlivý, aby vždy dokázal vyhodnotit situaci a co nejlépe se rozhodovat. Platí, že alkohol je i na moři špatným rádcem.
Kompas je užitečný pomocník, i když navigace funguje
I v bouři se můžete spolehnout na pojištění kauce a v případě zranění nebo újmy posádky i na pojištění odpovědnosti skippera. V ohrožení života a zdraví se můžete spolehnout i na cestovní pojištění, které garantuje zásah až 200 NM od pobřeží. A s nesnázemi na moři, odtahem nebo stažením při nasednutí pomůže i asistence na moři SeaHelp.
Chcete si poslechnout Jirku naživo? Už 16. 3. se podělí o své zkušenosti na přednášce Bezpečná plavba v bouři. Nebo si chcete přečíst další články o jachtingu a bezpečné plavbě? Pokračujte na našem jachtařském blogu!