Jak si poradit s ulomeným kormidelním listem?

Takový konec kurzu jsem ještě nezažil. Na týdenní praxi se u mě adepti jachtingu rozhodně nenudí, ale řešení nouzových situací většinou probíráme jen teoreticky.

Poslední den fouká jugo. Od rána sílí až na 7 až 8 Bf. Vyplouváme z Murteru, vlny mezi ostrovy jsou poměrně malé, a tak plujeme pohodlně a rychle. Na Žutu párkrát nacvičíme kotvení a plujeme dál. Jugo ale sílí a loď je už pod plnými plachtami neovladatelná.

Refujeme, ale poryvy naši jachtu ženou rychlostí až 11 uzlů. Znovu refujeme. Chci vyplout na otevřené moře, aby posádka zažila, jak v takovém počasí vypadá.

Krátce zastavíme u mola ve Velké Proverse a plujeme dál. Na hlavní plachtě je teď 2. ref a geny máme 30 %. Loď se naklání a rozjíždí. Fouká stabilních 7 Bf a v poryvech 8 Bf.

Malá Proversa v klidnějším počasí

Křižujeme, abychom nastoupali do úžiny, kudy chci vyplout na moře. Při dalším silném poryvu se loď ještě víc naklání a snaží se stočit proti větru. Náhle slyším tlumenou ránu a loď se okamžitě stáčí proti větru. Přehazujeme genu a točím kormidlem na druhou stranu.

Nabíráme vítr, nakláníme se a znovu se točíme, přestože točím kormidlem proti. Křičím na posádku, aby okamžitě stáhla plachty. Kormidlo nefunguje! Nahazujeme motor.

Co dělat bez kormidla

Zkouším nouzovou pínu (kormidelní páku), protože se domnívám, že došlo k přerušení vedení mezi kormidelním kolem a listem. Nasazuji pínu na osu kormidelního listu. Přidávám plyn a snažím se otočit kormidlem loď proti větru. Rozjíždí se, ale nezávisle na mém kormidlování se otáčí proti větru.

Vysvětlení je jediné. Upadl nám kormidelní list! Vybavuje se mi podivný zvuk, který jsem před chvílí zaslechl. Tímto zvukem se s námi list na naší zcela nové lodi loučil. Nevydržel námahu při plavbě ostře proti větru a upadl.

Zatím driftujeme s větrem a máme před sebou ještě asi 1 míli volné vody. Což je dost, abychom vymysleli, jak z toho ven. Plachty už máme dole, posádka to zvládá i bez mého zásahu.

Jak vyrobit nouzové kormidlo

Musíme vyrobit nouzové kormidlo. Pevně přivazujeme lávku na jeden konec spinakrového pně. Protahujeme lano okem spinakrového pně a po jeho našponování a zavázání máme lávku na pni zafixovanou tak, aby se neprotáčela.

Před zavěšením se znovu ujišťuji, že lávka je přivázaná opravdu pevně. Podsouváme nouzové kormidlo pod levou částí záďového koše, z lana vyrábím kormidelní závěs a přivazuji peň ke koši. Kormidlo je připraveno.

Chápu se nouzového kormidla a pokouším se loď řídit. Moc to nejde. Ubíráme plyn. Loď se pohybuje směrem, kterým chci, i když s mnoha výhradami. Musíme na klidném místě hodit kotvu.

Pomalu se přibližujeme k výběžku ostrova. Stojím v kokpitu na lavici, svírám spinakrový peň a snažím se řídit loď.

Naše nouzové kormidlo

Dokumentace především

Každý poryv se mnou smýkne. Volám na posádku, ať vezme foťák. Důležité je dokumentovat. Pokud se nám podaří loď zachránit, začne druhé kolo boje. Dokázat charterové společnosti, že jsem jim loď nezničil, ale naopak zachránil, při nezaviněné technické závadě.

Pomůže charterová společnost?

Házíme kotvu. Vítr je silný a řetěz je jako struna. Beru telefon a volám do charterové společnosti o pomoc. Šéf charterovky stále nevěřil, že jsme ztratili kormidelní list. Rozmluva probíhala asi takto:

„Ulomili jsme kormidlo“

– „A jak jste ho ulomili?“ –

„Při plavbě proti větru prostě upadlo.“

– „A kde jste?“ –

„Na kotvě u Velké Proversy.“

– „Jak jste se tam dostali?“ –

„Dopluli jsme tam s nouzovým kormidlem.“

– „A kde jste vzali nouzové kormidlo?“ –

Dál nemělo smysl pokračovat, a navíc se ukázalo, že kotva nedrží.

Asi 500 m od nás je molo u restaurace. Pokud se nám podaří přistát tam, bude loď zachráněná. Nebude to jednoduché. Vítr nás bude snášet na molo.

Vytahuji rezervní čtyřramennou rozkládací kotvu a na laně ji přivazuji na hlavní pluhovou kotvu. Posádka připravuje fendry a vyvazovací lana na levobok. Manévrujeme proti větru a asi 40 m nad molem na hloubce asi 6 m spouštíme rezervní kotvu a za ní házíme hlavní kotvu. Na napnutém kotevním řetězu se povolujeme, až stojíme bokem na úrovni mola a pak během jednoho poryvu větru, kdy se loď přiblížila bokem k molu, nahazujeme lano na pachole a vyvazujeme se bokem na molo. Jsme v bezpečí.

Zlomeným kormidlem to zdaleka nekončí

Druhý den mám střídat posádky. Stále ale fouká. Známý převáží na své jachtě mou posádku do mariny. Já zatím kontroluji loď. S hrůzou zjišťuji, že ani jediný vant a stěh nemají zajištěné napínáky.

Babystag (přední krátký stěh) drží asi na 3 závitech a téměř jistě by upadl při další plavbě na plachty a s ním by asi upadl celý stěžeň. Štěstí v neštěstí. Kdyby nám neupadlo kormidlo, tak by nám upadl stěžeň.

A v tom případě by škoda byla mnohem větší. Všechny napínáky jsou schovány pod plastovými kryty, které brání tomu, aby se o ně odírala lana. A brání tomu, aby na ně bylo vidět. Moje chyba však je, že jsem si to před plavbou nezkontroloval. Obzvláště u zcela nové lodi jako je tato.

Chybělo málo a mohli jsme přijít i o stěžeň

Pro velký úspěch repete

Následující den připlouvají mechanici a instalují nové kormidlo, utahují stěhy a doplňují závlačky. Kormidlo funguje perfektně. Fouká slabé jugo 3 Bf a s novou posádkou se rozhoduji pro plavbu do Itálie.

Během noci se musíme vyhnout několika flotilám rybářských lodí a posádka má příležitost si procvičit světla. Míjíme plynové vrtné plošiny asi 15 NM od italského pobřeží a dopoledne se blížíme k přístavu Gulianova. Leje jako z konve, viditelnost tak 3 NM a jugo sílí. Přistáváme v malé marině za toho největšího slejváku.

Po krátkém odpočinku a kávě odjíždíme. Jugo zesílilo na 6 Bf. Hlavní plachtu na 2. refu a polovinu geny taháme už v přístavním bazénu. Stoupáme kolem rybářských sítí. Loď je trochu přeplachtěná, ale další zmenšení kosatky by nás příliš zpomalilo.

Chvíli to vydržíme, a pak už budeme na hraně pole sítí, povolíme plachty a nebudeme se s tím muset prát. Pozvolna se blížíme ke konci sítí, když náhle cítím ránu a loď dělá sama obrat proti větru.

Hned je mi jasné, co se stalo. Jsme znovu bez kormidla. Znovu vytváříme nouzový kormidelní list ze spinakrového pně a lávky. Jde to celkem rychle, protože v tom již mám určitou praxi. Na větších vlnách je však kormidlování mnohem obtížnější. Občas mi musí pomoci posádka a bojujeme s kormidlem ve třech. Nakonec se nám daří návrat do přístavu.

Kormidlování s nouzovým kormidlem ve vlnách na cestě z Itálie

Proč kormidelní list nevydržel podmínky, které by vydržet měl?

V loděnici se dopustili trestuhodné chyby a nerezový hřídel osy listu svařili z více kusů, místo aby ho vyrobili z jednoho kusu, jak předepisuje technologický postup.

Při plavbě ostře proti větru je u přeplachtěné lodi většina síly v plachtách přenášena na kormidelní list a osa kormidelního listu je extrémně namáhaná v krutu. Pokud má svary, tak zkrátka musí hřídel prasknout. A taky dvakrát prasknul.

Konstruktér lodi, když se dozvěděl, že osa kormidelního listu je na jeho lodích svařena ze tří kusů, řekl, že to je kriminální nedbalost.

Před upadnutím kormidelního listu vás nemusí ochránit ani jeho výměna

Řešení problému v praxi aneb když poučky tak úplně neplatí

Z učebnic jachtingu vím, co dělat v takové situaci. Musím ale kriticky říci, že většina rad uváděných pro tuto situaci je neúčinná. Starší lodě s dlouhým kýlem měly velmi dobrou směrovou stabilitu a při nouzovém kormidlování šlo především o to, dokázat s nimi zatočit a vychýlit je ze směru, který drží.

Modernější lodě s hlubokým a úzkým kýlem a kormidlem mají velmi malou směrovou stabilitu. Špatně drží směr, ale velmi dobře se s nimi manévruje. Když se kormidelní list ulomí, tak loď je okamžitě neovladatelná, protože plocha listu je jen o málo menší než plocha kýlu. Když laterál o tuto plochu přijde, loď již nemá žádnou směrovou stabilitu a okamžitě se otočí tam, kam ji vítr nebo vlny tlačí.

Zatáčení pomocí kýblů vysunutých do boku, uváděné v příručkách, je opravdu čistě hypotetické. Jedinou možností je, vytvořit co největší pádlo, to zanořit za záď a pak se pokoušet na co možná největší páce udržet loď v nějakém směru.

Zkoušeli jsme to i při plavbě na malou kosatku, ale to vůbec nešlo udržet. Síla v plachtě byla příliš velká a loď byla neovladatelná. U moderní lodě bez kormidelního listu jde tedy především o to, dokázat udržet loď v přímém směru.

A jak kormidlování bez kormidla řeší ostatní?

Pro inspiraci se můžete podívat i na další metody. Před pár lety vyzkoušeli tři doporučené postupy v praxi redaktoři časopisu Yachting Monthly.

1. Využití trimu a váhy

Jaké je doporučení Yachting Monthly? Loď začne odpadat, když se povolí hlavní plachta a přitáhne gena. Naopak, pokud utáhneme hlavní plachtu a povolíme genu, začne loď vyostřovat. Efekt přináší i práce s váhou – posádka v závětří znamená stoupání, v návětří odpadání.

A jak to vidí Jirka? Tato metoda na lodi bez kormidelního listu nefunguje. Loď je vždy návětrná, ať s malou hlavní nebo jenom s malou kosatkou. Tuto metodu by bylo možné použít se zafixovaným kormidelním listem a nefungujícím kormidelním systémem, pokud nemáme nouzovou kormidelní páku nebo ji není možné z nějakého důvodu použít.

2. Nouzové kormidlo

Využití "pádla" podobně jako jsme to udělali my.

Podobné nouzové kormidlo si vyzkoušel i časopis Yachting Monthly

3. Vodní kotva

Jaké je doporučení? Vodní kotva se hodí do vody za lodí. Na její lano se uváže další tak, aby vzniklo „véčko“. Každý konec lana se vede po obou stranách lodi a upevní na vinšny. Pomocí utahování jednoho nebo druhého lana se loď natáčí vzhledem k vodní kotvě. V nouzi je možné použít alespoň kýbl.

A jak to vidí Jirka? Kýbl jsme použili, ale jeho odpor byl příliš malý, takže to nefungovalo. Mohlo by to fungovat u malé lodi, ale u 36stopé plachetnice se to ukázalo být nepoužitelné. Vodní kotva je dobrý nápad v případě, že jsme na volném moři a potřebujeme splouvat po větru určitým směrem. Jakmile ale potřebujeme zajet do přístavu, tak se bez nějaké formy nouzového kormidelního listu anebo bez cizí pomoci neobejdeme.

Podívat se můžete na video, které natočili, a posoudit, jak moc jsou uvedené postupy proveditelné v praxi:

Na co si dát pozor?

Na zbrusu nové lodi věnujte převzetí maximální pozornost a zkontrolujte vše, včetně zajištění napínáků vantů a stěhů. A buďte připravení, že přes veškerou obezřetnost se nejspíš něco pokazí. Obzvláště, když loď vystavíte horším podmínkám, než je plavba na motor za bezvětří. Nejste-li zkušení jachtaři, přenechte raději první plavbu někomu jinému.

Uvolněné závlačky na naší lodi a vpravo osa kormidelního listu

Chcete si přečíst další články o jachtingu a bezpečné plavbě? Pokračujte na našem jachtařském blogu! Nebo si rovnou sjednejte pojištění pro jachtaře, ať si užijete svou plavbu v bezpečí.